Cesta ke skvělé fotce: Musím mít talent, nebo je to o snaze a úsilí?

Možná vás focení úžasných flatlays a náladových lifestyle fotek láká, chcete dělat vlastní krásné fotky pro svůj Instagram nebo Facebook, ale pořád se vám honí hlavou:

Když jsem začínala fotit, žádná Annie Leibovitz ze mě za pár dní nebyla. Bylo mi jasné, že ani nebude, protože já na focení nikdy nebyla. Ani mě v mládí nepřitahovalo, ani jsem si z dovolených nevozila fotky, nad kterými by ostatní vzdychali nadšením, jaká je to krása. A stejně, kdybych na focení měla talent, tak už se to dávno projevilo někde v dětství, no ne? Určitě by se mi nějak postavilo do cesty, okolí by mě začalo chválit, jaké dělám krásné fotky, o kterých bych si myslela „To je normálka, to přece umí každý“. To určitě znáte, každému z nás šlo něco „skoro samo“. Čeština ve škole, zpívání ve sboru, programování na počítači, nebo tělocvik.

No, tak u focení to nebyl můj příběh. Takže na focení žádný talent nemám. Jinak by se na to už dávno přišlo. Tak jak to, že teď je focení jedním z ústředních témat mého života, píšu blog o focení flatlays a na stejné téma jsem vydala už dva e-booky?

Naučila jsem se to. Nasávala jsem informace, přenášela je do praxe, po práci a o víkendech jsem si vyhrazovala čas na trénování a zkoušení.

Otázka, která vás podvědomě tlačí v hlavě, zní tedy asi takhle:

Musíte mít na focení talent? Nebo se to můžete naučit, když se budete snažit a budete trénovat?

Odpověď, zdá se, není jen jedna pravdivá. A dokonce, odpověď záleží na vás samých. A to na tom, jaké přesvědčení si nosíte ve své vlastní hlavě.

Nastavení mysli jsou jen přesvědčení

Mindset, neboli nastavení mysli, je zjednodušeně soubor myšlenek a přesvědčení, které vědomě či nevědomě máme zakotveny sami v sobě. Skrze nastavení naší mysli vnímáme svět, je to náš pohled na svět, to, jak přistupujeme k životu i ke každodenním situacím.

Tento mindset může být v zásadě dvojího druhu. Podívejte se na výroky, které charakterizují dva typy nastavení mysli. Přečtěte si je a sami si řekněte, jestli k vám sedí většina výroků prvního typu, nebo druhého typu.

První typ nastavení mysli:

• Moje inteligence je daná, nejde ji měnit.
• Můžu se naučit něco nového, ale inteligenci změnit nemůžu.
• Jsem určitý typ člověka a to změnit nejde.
• Můžu zkusit dělat věci jinak, ale důležité rysy své osobnosti měnit nemůžu.
• Věřím, že na určité činnosti nebo oblasti života mám, nebo nemám talent.
• V tomto světě se úspěch získává dokazováním toho, jak jsem chytrý a talentovaný.
• Neúspěch znamená něčeho nedosáhnout, mít špatné známky, prohrát, dostat vyhazov z práce, zažít odmítnutí.
• Úsilí je špatné, protože bych měl mít talent a hravě něco zvládnout. Když se musím o něco snažit, znamená to, že na to talent nemám.
• Moje hlava je přesvědčená o tom, že bych měl uspět vždycky. Chci mít proto jistotu, že uspěju. Nevrhám se do věcí, které mi nejdou, protože se bojím, že neuspěju.
• Chytrý jsem, když nedělám chyby.
• Když dělám nějaký test, jeho výsledky mě definují napořád. Pokud ho zkusím dělat někdy příště, výsledek bude stejný.

Druhý typ nastavení mysli:

• Bez ohledu na to, jakou mám inteligenci, vždycky ji můžu změnit.
• Nezáleží na tom, jaký jsem typ člověka, protože to můžu postupně změnit.
• Jde o to, abych překonal sám sebe, něco nového se naučil a rozvíjel se.
• Jsem talentovaný právě proto, že se snažím.
• Je pro mě důležité se snažit a moje snaha se zlepšit.
• Chytrý jsem, když se učím.
• Chytrý jsem, když je to moc těžké, já se hodně snažím a nakonec zvládnu něco, o čem jsem si myslel, že to nedokážu.
• Chytrý jsem, když na něčem dlouho pracuju a pomalu začnu přicházet, jak na to.
• Když dělám nějaký test, jeho výsledky definují jen to, jaký jsem byl v okamžiku jeho vyplnění. Je to problém, kterému musím čelit, ale poučím se z něj.

A teď si ještě zkuste sami pro sebe odpovědět na následující otázku. Zkuste k sobě být upřímní.

Kdybyste si měli vybrat velký úspěch a potvrzení své hodnoty, nebo spoustu výzev, co byste si vybrali?

Dobře dobře, už vám to prozradím. Prvnímu nastavení mysli se říká fixní nastavení. Lidé s tímto pohledem na svět věří, že vaše vlastnosti jsou jednou provždy dané. Pro tyto lidi je velmi důležité vypadat chytře a nepůsobit hloupě.

Druhému nastavení mysli se říká růstové. Lidé s tímto mindsetem věří, že každý se může díky úsilí a zkušenostem změnit. Věří v to, že je důležité využívat vlastní schopnosti a vytrvat, i když to nejde, a že to pomáhá i v dalších oblastech a obdobích života.

To není jen nějaký výmysl, psycholožka Carol Dwecková o tom napsala celou knihu Nastavení mysli: Nová pyschologie úspěchu aneb naučte se využít svůj potenciál. Se svým týmem provedla řadu studií, které ukazují, že lidé opravdu tíhnou buď k prvnímu, nebo druhému typu nastavení mysli.

Možná jste zjistili, že máte od každého nastavení něco. Ale určitě to není půl na půl. Vždy ve většině oblastí vašeho života jedno z nich vyhrává.

A dostáváme se také k tomu, abychom si odpověděli na naši otázku. Ještě jednou ji zopakuji:

Kde je pravda? Musíte mít na focení talent? Nebo se to můžete naučit, když se budete snažit a budete trénovat?

Odpověď, která platí pro vás, záleží na vašem nastavení mysli:

Chcete příklad, jak takoví lidé s fixním nebo růstovým nastavením mysli reagují v určité situaci? Když už jsme tady u focení, povíme si to na příkladu, který se vám klidně může stát.

Představte si celkem reálnou situaci. Dejme tomu, že jste dospělá žena, líbí se vám focení flatlays, ale nikdy jste se ničím podobným nezabývala. Klidně si ale místo focení dosaďte cokoliv jiného, co byste chtěli umět. Takže – čtete kvůli tomu články, studujete fotky, přečtete si e-book, půjdete na workshop. Potom začnete fotit a svoje fotky ukážete ostatním na Instagramu nebo na Facebooku. Pod fotkami se začnou objevovat komentáře typu: „To jsi fotila sama, viď? To je vidět.“, „A tohle ses jako naučila na workshopu? Řekni jim, ať ti vrátí peníze.“, „A tímhle by ses fakt chtěla jednou živit?!?“, „Jsi jinak moc šikovná, ale to focení ti moc nejde.“

Jste ochromená, čekala jste různé reakce, ale tyhle opravdu ne. Jak se budete cítit?

1. Rozbrečí vás to a jste zklamaná. Možná byste opravdu měla zkusit něco jiného, tohle pro vás není. Zalitujete peněz za e-booky a workshopy a radši už nebudete nic zkoušet. Je to stejně nanic.
2. Rozbrečí vás to a jste zklamaná. Proč jsou tak zlí? No dobře, fotky nejsou jak od profíka, ale teprve začínáte. Ne, takhle to nenecháte. Musíte dál fotit a zjistit, jestli z vás udělá fotografku úsilí, soustředění a trénink.

Všimněte si, že v obou situacích máte na začátku úplně stejné emoce, zažíváte úplně stejné zklamání. Pak se ale liší váš postoj k tomu, jak se na to podíváte ze svého pohledu.

Když jste v druhé situaci, váš rozvoj je pro vás víc než dosažení aktuálního úspěchu. Necháváte si pro svoji osobnost, svoje dovednosti, vlastnosti i přístupy a postoje dveře otevřené. Nenecháváte se ohraničit mantinely, které by vám bránily v tom se zlepšovat. Ve focení, v přístupu sama k sobě, ale i ve vztazích s partnerem, vztazích s dětmi, ve vztazích s kolegy v práci, ve vaší kariéře nebo podnikání. Jste ochotná tomu něco věnovat a postupně se zlepšovat. Věříte, že i to vás ohromně posune dál.

Rozvoj > Úspěch

Na závěr mám pro vás jedno povzbuzení. Nastavení mysli jde měnit. Samozřejmě jen tehdy, když sami budete chtít ho změnit. A víte co? Já sama jsem mnoho let svého života žila s fixním nastavením. Díkybohu mě v určitý okamžik osvítilo něco shora a dostalo se mi nakopnutí, které mě nasměrovalo na cestu, kde lidé věří, že se mohou změnit, když budou chtít a budou na tom pracovat. Můžu vám potvrdit, že tahle změna je možná v jakémkoliv věku, však mě potkala tak před deseti, jedenácti lety. Občas si říkám, že to mohlo přijít daleko dřív, ale pak se zasměju a jsem vděčná, že to vůbec přišlo 🙂